Osud papírových bankovek a kovových mincí je asi sečtený. Přibývá totiž zemí, které se víc než dřív spoléhají na bezhotovostní platby. Lídrem v tomto trendu je Skandinávie. Třeba ve Švédsku lidé fyzickými penězi zaplatili v roce 2017 jediné procento hodnoty všech plateb.

Vývoj je ale zřejmý i mimo severské země. V celé Evropě roste počet i objem bezhotovostních transakcí a objevují se nové trendy, třeba kryptoměny. Ve švýcarském městě Zug se tak už bitcoiny dají platit daně i městské služby. Je soumrak papírových peněz na spadnutí?

Ne nezbytně. Zejména při pohledu na virtuální měny – tedy typicky například kryptoměny, se před jejich větším celospolečenském rozšířením vznáší otazník. Teď je to zhruba rok, co ve světě vrcholila kryptoměnová mánie, cena jednoho bitcoinu překonala 20 tisíc dolarů a investoři se tetelili nad budoucími zisky. Namísto nich přišel pád k současným úrovním okolo čtyř tisíc dolarů a rychlé vystřízlivění. Zatímco část lidí tak přemýšlí, jestli své investované peníze ještě někdy uvidí, další dumají, co vlastně cenu bitcoinu a ostatních kryptoměn určuje.

Existují na to dvě různé odpovědi. První z nich je relativně optimistická, vychází z toho, že cenu bitcoinu určuje nabídka a poptávka – tedy trh. Vlastníci kryptoměny do jisté míry sázejí na to, že se tato měna v budoucnu ve světě chytne a její cena poletí nahoru. Druhá odpověď už je optimistická méně. Podle ní jde totiž o obří spekulativní bublinu, která není nepodobná 400 let starému případu nizozemské spekulativní bubliny sazenic tulipánů.

Odhadovat dneska, jestli jsou virtuální peníze příslibem budoucnosti, připomíná věštění z křišťálové koule. Ukáže to až budoucnost. Faktem ovšem je, že navzdory tomu, že bitcoin a další kryptoměny mají mnoho dobrých vlastností (třeba transparentnost, odolnost vůči inflaci a decentralizace), jejich přijetí v reálném platebním styku zatím vázne.

Jednotlivé státy v nich stále častěji vidí víc problém, než příležitost… a do značné míry mají pravdu. Virtuální peníze hojně využívá šedá ekonomika a organizovaný zločin, poplatky za transakce jsou často velmi vysoké, těžba měny a ověřování transakcí spotřebovávají velké množství elektrické energie a při pohledu na stránky jako je deadcoins.com je zřejmé, že mnoho těchto měn vzniklo jako prachsprostý podvod.

I pokud se virtuální měny nechytnou, neznamená to, že jejich technologie je vadná. Naopak. Experti v poslední době stále častěji upozorňují na to, že blockchainová databáze, na které jsou kryptoměny založené, má výrazně větší potenciál, než samotné virtuální měny. Pomocí blockchainu se dají tvořit nejrůznější registry a rejstříky (například automobilů a nemovitostí), některé země, třeba Estonsko, tuto technologii využívají v e-governmentu a možné využití je i v decentralizaci energetického trhu.

Potenciál blockchainu leží ale i v mnoha menších službách, než jen při správě státu. Svoje využití nalezne i v různých chytrých aplikacích, které vyplňují díry na trhu. Příkladem za všechny je využití v aplikaci (VETRI), pomocí které je možné kontrolovat a řízeně prodávat svá osobní data vybraným společnostem, univerzitám či výzkumným organizacím a stát se tak opět jejich reálným vlastníkem.